Složení přípravku

Kotvičník zemní (Tribulus terestris)

Jedná se o poléhavou jednoletou bylinu pocházející z Japonska a Číny.Tribulus terrestris obsahuje velké množství steroidních saponinů, rostlinných sterolů, flavonoidů a alkaloidů. Ty působí na zvyšování hladiny luteinizačního hormonu (LH). Luteinizační hormon je glykoprotein produkovaný adenohypofýzou. Jeho hlavní funkci je regulace hladiny testosteronu (až o 30%). U mužů podporuje spermatogenezi (tvorba mužských pohlavních buněk spermií), u žen normální vývoj vajíčka v děloze.

Výrobky obsahující extrakt z kotvičníku, tedy přímo stimulují hladinu testosteronu. Vyšší hladina testosteronu znamená větší rozvoj svalové hmoty, zlepšení regenerace a svalové vytrvalosti a napomáhá vyrovnávat optimální poměr mezi svalovou a tukovou tkání. Zlepšuje také potenci a zvyšuje libido, tedy chuť na sex. Pozitivně podporuje tvorbu energie, regeneraci, svalovou vytrvalost a imunitní funkce organismu.

Bývá také oceňován pro své diuretické (močopudné) účinky (17).

Maca (Lepidium meyenii)

Je prastará léčivá bylina peruánských And, která aktivuje buněčný metabolismus a také zlepšuje, revitalizuje a současně posiluje fyzickou a psychickou výkonnost (1).

Užívání kořene Maca zvyšuje odolnost proti únavě, zlepšuje mentální koncentraci, zvyšuje duševní odolnost a podporuje sexuální apetenci u mužů i žen (2). Byl popsán také jeho účinek na zvýšení produkce spermatu a motilitily spermií (3).

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)

Je strom, jehož extrakt z listů se již po staletí užívá k ochraně zdraví a bývá nazýván stromem dlouhověkých a moudrých. V listech je obsaženo zejména velké množství flavonoidů, terpenů, organických kyselin a dalších látek, jejichž strukturu nedokáže přesně určit ani moderní věda. Komplex těchto látek, které se odborně nazývají "ginkgolides" není obsažen v žádné jiné rostlině. Užívání extraktu z listů Ginkgo biloba vede ke zlepšení průtoku krve všemi cévami v lidském těle, což způsobuje dokonalejší zásobování všech částí organismu kyslíkem a živinami. V mozkové tkáni dochází ke zlepšení využití kyslíku buňkami, což přispívá ke zvýšení koncentrace a celkové mentální svěžesti: studenti si lépe pamatují učivo, manažeři zvládají více činností a jsou konkurence schopnější, u starších lidí ustupuje zapomnětlivost a stavy zmatenosti.

Zlepšení průtoku krve organismem se ale neprojevuje pouze v mozku, ale i takzvaných "okrajových" částech organismu: zlepšením zásobení krví v partii vnitřního ucha dochází k odstranění nepříjemného hučení v uších. Zlepšuje se rovněž prokrvení oční sítnice (18).

Koenzym Q 10

Patří do skupiny tzv. ubichinonů. Struktura ubichinonů je podobná vitamínům E a K. Také funkcí je koenzym Q vitamínům velmi příbuzný (4).

Zinek

Je nezbytný pro neporušenou činnost asi stovky enzymů. Podmiňuje správné vidění, má vliv na fertilitu a reprodukci, přispívá k udržení správné hladiny testosteronu v krvi. Má vliv na metabolismus cukrů, bílkovin, hormonů a vitamínů. Patří k antioxidantům chránícím buňky před působením volných radikálů. Je důležitý pro udržení normální koncentrace vitamínu A v krvi a podílí se na čtení genetické informace (5).

Selen

Jedná se o stopový prvek, který působí jako silný antioxidant. Chrání tělesné buňky a tkáně před škodlivým vlivem volných radikálů ze znečištěného životního prostředí, kouření či ozařování.

Selen podporuje imunitní systém a je také důležitý pro přeměnu hormonů štítné žlázy.

U mužů byl pozorován vztah mezi koncentrací selenu ve spermatu a hustotou spermií, jakož i počtem spermií, motilitou a životaschopností (6).

Vitamin C

Plní v lidském těle řadu důležitých funkcí. Jako silný antioxidant se podílí na neutralizaci škodlivých vlivů volných radikálů v buňce, tkáních a orgánech, které zde vznikají jako nežádoucí produkt látkové výměny. Je důležitý pro podporu imunitního systému zejména při zvýšené fyzické zátěži, podporuje energetický metabolismus a snižuje pocity únavy a vyčerpání (7).

Vitamin E

Patří mezi antioxidanty. Nachází se v buněčné membráně, složené především z tukových molekul a vychytává škodlivé volné radikály vznikající při metabolických přeměnách v buňce či přicházejících zvenčí. Tyto radikály napadají různé buněčné struktury, mimo jiné právě tuky. Buňka tak rychleji stárne a umírá. Vitamin E je velmi citlivý na oxidaci a tak je radikály napadán přednostně. Tím chrání ostatní membránové tuky. Poškozená molekula vitaminu E je potom opět za pomocí vitaminu C regenerována (8).

Vitamín B1 (thiamin)

Je nezbytnou součástí asi třiceti enzymů. Má významný vliv na energetickou přeměnu cukrů, alkoholu arozvětvených mastných kyselin v buňkách. Je potřebný zejména pro správnou funkci nervového systému a srdce. Při velké fyzické námaze a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 4-10 dní. Proto musí být stále přítomen v potravě (9).

Vitamin B2 (riboflavin)

Je důležitý pro tvorbu nových buněk (přispívá k zachování zdravé kůže a sliznic), obstarává správnou funkci zraku převáděním krátkovlnných modrých paprsků na žlutozelené, čímž obdobně jako retinol ovlivňuje vidění za šera. Svůj nepostradatelný vliv má i na celkový metabolismus organismu, kde ve formě koenzymů FMN-(flavinmononukleotid) a FAD-(flavindinukleotid) zasahuje do metabolismu cukrů, aminokyselin a tuků, čímž přímo ovlivňuje energetické přeměny v organismu. Riboflavin také ovlivňuje nervovou soustavu, mozek a při vyšší fyzické námaze napomáhá v přenosu kyslíku svalovým buňkám, snižuje pocity únavy a vyčerpání (10).

Vitamin B3 (nikotinamid)

Ovlivňuje energetický metabolismus a funkci nervového systému. Pomáhá udržovat dobrý stav kůže a slizničních membrán. Podílí se na zachování normálních duševních pochodů, snižuje pocity únavy a vyčerpání (11).

Vitamin B5 (kyselina pantotenová)

Má v lidském organismu řadu nezastupitelných funkcí. Mezi ty nejdůležitější patří zvýšení plodnosti (má vliv na syntézu a metabolismus steroidních hormonů), podpora duševní činnost a jeho blahodárný vliv je popisován i při únavě a vyčerpání (12).

Vitamin B6 (pyridoxin)

Plní důležitou úlohu v aktivitách mnoha enzymů. Hraje významnou roli při rozkladu a zužitkování bílkovin, cukrů a tuků z potravy, ale také při uvolnění zásob cukrů v játrech a svalech a jejich přeměnu na energii. Má i významnou úlohu při produkci červených krvinek a protilátek, je důležitý pro správnou funkci imunitního systému. Významně se podílí na normální funkci centrálního nervového systému a různých hormonů (13).

Vitamin B7 (biotin)

Má důležitou roli v aktivitách řady enzymů, které se zúčastní štěpení mastných kyselin a sacharidů nebo hrají roli ve vylučování odpadních produktů štěpení bílkovin. Biotin má význam také pro udržení zdravých vlasů a nehtů (14).

Kyselina listová

Je jedním z vitamínů skupiny B. V organismu má nezastupitelnou funkci při tvorbě nukleových kyselin, které nesou informace pro normální průběh všech životních procesů. Je také nezbytná pro metabolismus bílkovin, pro tvorbu červených krvinek a k buněčnému dělení.

Kyselina listová je nepostradatelná pro zdravý vývoj plodu. Její dostatečný příjem před plánovaným otěhotněním a v době prvního trimestru je důležitý pro vývoj plodu, kdy se v období mezi 22. a 28. dnem těhotenství vyvíjí mozek, mícha a uzavírá se páteřní kanál.

Kyselina listová má vliv také na metabolismus škodlivého homocysteinu, neboť urychluje jeho zpětnou přeměnu na aminokyselinu methionin. Vysoká hladina homocysteinu byla prokázána za faktor způsobující Alzheimerovu chorobu a je také hlavním rizikovým faktorem vzniku aterosklerózy.

Kyselina listová také pomáhá snižovat pocity únavy a vyčerpání a přispívá ke správné funkci imunitního systému (15).

Vitamin B12

Je nezbytný pro obměnu buněk a zvláště důležitý je pro tvorbu červených krvinek. Udržuje ochranné obaly nervových vláken (myelin), účastní se přeměny živin v energii a hraje zásadní roli při tvorbě DNA a RNA (genetického materiálu v buňkách).

Vitamin B12 udržuje v dobrém stavu imunitní systém, přispívá k zachování normálního metabolismu homocysteinu a v neposlední řadě snižuje únavu a vyčerpání (16).